Ten chlap má koňskou náturu

Pacifik

1:JednGmou na cestě prokletý mně jFak v minulým století
zD#astavil tam Dmuprostřed všech hrGmůz
koňmi taženAý rDachotivý vGmůz,
kočí měl klobouk do týla, byl stFrnulý jak mohyla
a nD#a kozlík mě k sDmobě klidně zvGmal,
měl zlBočinecký Aobočí, jen pCmohlédnout mi dGmo očí
jD#ako by se znenadání bDálF.
R:Ten chlBmap má koňskou náturu, dál dC#rkotF#á náš vC#ůz,
je nHebe plný pF#urpuru a kC#ola hrF#ají blC#ues,
má vBme znamení podkovu a trC#ochu dF#rsnej stC#yl,
bHuďto mu oči vBmyklovu, nebo chtAěla bych, aby se mnou žD#il,
aby se mnou žGmil.
2:Ve městě když mi sbohem dal, na voze rakev urovnal
a mně přestalo strachy srdce bít,
kopyta koní slyším ještě znít,
pak půlnoc věže odbily a ticho bylo za chvíli
černej kocour přeběh' náměstí,
ať byl to třeba ďábel sám, já účty s ním si vyrovnám
a počkám znovu na tom rozcestí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:19:56.039+00:00
Výsledky hledání: